Klášterní chrám Nanebevzetí Panny Marie ve Zlaté Koruně

 

 Zlatá Koruna - cisterciácký klášter, Jižní Čechy, historie, okolí, zajímavosti, fotogalerie

 

 

 

Popis z knihy: Svatá Koruna, bývalý klášter cistercienský,

autora: Josefa Braniše,

vydané roku: 1907 v Praze.

Doslovné citace.

Foto: archiv T.J.

 

 

Na fotografii vpravo je interiér kostela ve Zlaté Koruně před opravou (pohled).

 

( str.88) "...každý z cistercienských chrámů, tedy i korunský má své zvláštnosti. První, která právě při cistercienské stavbě velice překvapuje, jest v Koruně ta, že konventní chrám není orientován a že nemá jednotné hlavní osy. Osa lodi směřuje téměř od jihu k severu a osa choru uchyluje se k severu  ještě více tak asi, že přímka levých arkád hlavní lodi v prodloužení svém skoro by proťala hranu závěru kůrového."

 

K orientaci chrámu - zde (zajímavá se ukazuje být souvislost se Chartres!, červen 2015)

 

 

interiér chrámu

 

 

"Tato odchylka osy chorové, která v posavadních půdorysech (Matzově, Gruebrově a Schmidtově) označena nebyla, jest zúmyslná, jest to tzv. inclinatio capitis, kterou se mělo symbolicky znázorniti naklonění hlavy na kříži umírajícího Spasitele, ale proč osa lodi místo obvyklého směru od západu k východu směřuje od jjz. k ssv., těžko vyložiti, ani celková poloha při zátočině řeky k odůvodnění toho nestačí." - více viz odkaz výše.

 

interier-kostela_-kresba_1_web

 

"Při popisu chrámu korunského jest nutno mít na zřeteli, 1. jak vypadala stavba v době předhusitské, 2. co se z ní zachovalo, 3. jaké změny později se s ní staly.

 

Znamenitou pomůckou v té příčině jest popis kostela v Series abbatum asi r. 1665 v době opravy opatem Pachmannem předsevzaté pořízený a spolu svědomitě udávající, co tenkráte ze stavby středověké ještě bylo zachováno, s poznamenáním všeho, co při obnově bylo odstraněno, po případě znovazařízeno.

 

V českém překladě zní popis ten takto:

 

"Kostel podivuhodné délky 40 sáhů, stop pak 240 a více, zšíři 75 stop má dvě řady pilířů a dvě lodi bokové, ačkoli Václav, syn Otakarův, třetí bokovou loď a jedno sloupořadí připojil, což však při obnově jest odstraněno. Oken zazděných má 31. Všechna mívala překrásné, starodávné, kamenné ozdoby, z nichž ony v choru a ostatní až k čtvrtému pilíři - tak daleko totiž zakladatel chrám provedl, - olovem byly spojeny místo vápna, ale protože vytrháním příčných železných prutů uvolněny a vylámány byvše spadly a bez velmi velikých výloh obnoveny býti nemohly, byly r. 1665 odstraněny, zůstalo jediné nad hlavním vchodem a jiné okrouhlé, zvláště skvostné a umělecky provedené, jež nad vchodem do sakristie se spatřuje."

 

 

Celý text a zdroj článku zde.