Vítejte na stránkách o Zlaté Koruně

 

Zlatá Koruna je bývalým cisterciáckým klášterem ležícím v meandru řeky Vltavy nedaleko historického města Český Krumlov.

 

Nabídka

 

 

 

 

Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Zlaté Koruně - bazilika

 

Klášter ve Zlaté Koruně založil český král Přemysl Otakar II. v roce 1263 (v odkazu máte zamyšlení nad datumem), aby tak zarazil klín do rozpínavého rodu Vítkovců. Splnil tím i slib Bohu a Panně Marii, porazí-li uherského krále Bélu IV. v bitvě u Kressenbrunu, že založí klášter.  

Povolal sem řádové bratry z cisterciáckého kláštera ve Svatém Kříži v Rakousku (proč nezvolil Plasy?). Tito skromní a pracovití muži vykonali mimořádné dílo při povznesení naší vlasti ke kultuře a civilizaci.

 

V průběhu staletí byl klášter vypálen a několikrát přepaden. V 17. století nastal rozkvět klášterů, takže v letech 1661 - 68 se dočkal konečně důkladné opravy za opata Bernarda Pachmana (je nutné doplnit i o jméno Matěje Ungara!). Za vynikajícího opata Bohumíra Bylanského si klášter vedl i po ekonomické stránce velice dobře. Bohužel však v roce 1785 byl císařem Josefem II. zrušen. Postupně zde byly zřízeny knížetem Schwarzenbergem různé provozy a jako poslední to byla slévárna železa, která cely klášterní areál silně poškodila. V roce 1908 zbankrotovala a klášter zůstal až do roku 1975 úplně prázdný.

 

Kostel byl založen současně s klášterem roku 1263 (není zmíněno, že zamýšlen byl s vnějším opěrným systémem!, jako má sv. Barbora nebo sv. Vít). Dostavěn byl až za vlády Karla IV. Většinu prací si na stavbě prováděli mniši sami. Po vypálení kostela Husity v roce 1420 zůstal chrám dvěstě let bez střechy. Původní překrásná gotická klenba se dochovala pouze ve východní lodi. Střední loď byla krumlovským stavitelem Petrem Spinetou snížena o 4 metry a zbarokizována.

 

Po zrušení kláštera byla tato skvostná perla středověkého umění - klášterní bazilika - jmenována farním kostelem.

 

V roce 1995 byla zahájena v kostele nákladná oprava cca ve výši 10 miliónů korun. Restaurační práce měly být dokončeny do konce roku 1997. Nově bylo zavedeno elektrické osvětlení kostela.

 

Tato bazilika patří k největším v České Republice. Spolu s presbytáří je téměř 90 metrů dlouhá (sporný údaj). Střední loď je vysoká 17 metrů (a nezapomeňte, že před zhroucením lehké klenby po vypálení kláštera za husitských válek, byla klenba ještě o 4 metry výše!).

 

Zvláštností kostela je umístění hlavního oltáře směrem na sever. Obvykle bývá hlavní oltář směrem východním. Chrám je zasvěcen, jako všechny cisterciácké kostely, Nanebevzetí Panny Marie. Typický je i půdorys kostela ve tvarů kříže bez věží.

 

Pěvecký kůr ze 17. století je vybaven rokokovými varhanami, které dosud překrásně hrají, a protože je zde výborná akustika, odbývají se zde časté varhanní koncerty. Světlo dopadá na kůr gotickým oknem se složitou kružbou.

 

Kropenka je rokoková, sloužila původně jako křtitelnice (a byla dříve umístěná ve sv. Markétě) a v její hladině se odráží celá klenba kostela (a také překrásně zdobená presbytář).

 

Východní boční loď má jako jediná původní gotickou klenbu. U stěny stojí tři barokní oltáře. Na prvním je obraz sv. Bernarda od Ignáce Raaba z roku 1749. Další oltář je sloupový - je zasvěcen 14 svatým pomocníkům a byl sem přenesen ze zrušeného kostela Sv. Markéty. Mezi tímto a dalším oltářem jsou náhrobní desky zdejších mnichů. Poslední oltář je zasvěcen Zvěstování Panně Marii a pochází také z roku 1749.

 

Příčná loď je široká 27,5 m. Šířka byla zmenšena za opata Bylanského, který do ní nechal vestavět dva oltáře proti sobě. Tyto oltáře však nebyly dostavěny. Na oltáři je obraz Sv. Bernarda (z Clairvaux, nikoliv zakladatele cisterciáckého řádu,ale spoluzakladatele řádu templářského, Sv. Bernard však cisterciáky natolik pozvednul, že je zřejmě za zakladatele považován) a nad ním obraz Sv. Humbelíny (zakladatelky ženských cisterciákých klášterů, sestry sv.Bernarda). Na druhé straně obraz Sv. Benedikta a nad ním obraz Sv. Scholastiky (polovina 18. století).

 

Světlo sem dopadá kruhovým oknem - Rosetou ze 14. století od Michala Parléře, bratra pražského Petra Parléře (nyní je jeho autorství zpochybněno, neboť samotná zeď je původní a není v ní známky, které by naznačovali dodatečné vkládání. Přesto samotná rozeta je více než výjimečná!).

 

Pod rosetou stojí barokní kaple. Původně zde byly kaple čtyři, ale byly zbourány Petrem Spinetou při opravě kostela v 17. století. 

 

Další texty a zdroj článku zde.

 

Zlatá Koruna              Zlatá Koruna - kostel

Podrobnosti o chrámu Nanebevzetí Panny Marie najdete zde.

 

Fotografie: archiv T.J.